Únor 2015

Internetové drogy

19. února 2015 v 16:02 | v-i-k-t-o-r-k-a |  Rozumuju,..
Dneska je na internetu připojený snad úplně každý. Je to fajn užitečná věc, díky ní můžu taky tady ne blogu psát co si myslím. Ale je to prostě zlo. A to větší než si leckdo z nás uvědomuje. Takže abych pořád nemluvila obecně. Zrovna jsem byla na jednom kurzu ze školou. Jakmile se vyskytla jakákoli pauza (a nejen pauza) všichni vytáhli mobily a jeli. Rozhlédla jsem se po pokoji. V místnostibylo víc smíchaných tříd a všichni do jednoho (nikoho kdo tohle nedělá neodsuzuju) koukali do mobilů a jenom jim obličej svítil. Já na mobilu internet neměla, takže jsem byla na kurzu vlastně bez internetu. Řeknete si že jsem si to tam nejspíš bez internetu jen s kámošema hrozně užila. Ale žádná závratná zábava to nebyla. Pokud teda nepovažujete za zábavu vidět jak si holky místo povídání chatují. Nejsem žádná starší generace abych tvrdila že dnešní svět je zkažený. Sem tam jsme se zasmáli mimo mobily, takže kurz rozhodně nebyl na nic. Ale obávám se že se tohle bude zase hodně zhoršovat. Hele, bylo vážně smutný celý večer se tam koukat že se mnou nikdokvůli mobilům neprohodí ani slovo (o školním řádu radši ani nemluvím Zamračený). Na internetu jsou i věci které potřebujeme, atd... a i já jako každý jiný člověk sem tam na blog skáknu a kouknu se co se děje. Ale to je tak vše, na kurz bych si nejspíš mobil s internetem ani nebrala.

Zkuste nad tím někdy přemýšlet...a nenechat si internetem užírat život!
V-i-k-t-o-r-k-a.

Graffiti: nepleťte si umělecká díla se čmáranicemi!

17. února 2015 v 15:35 | v-i-k-t-o-r-k-a |  Rozumuju,..
Když se kdokoli jakýmkoli zdrojem oboří na Graffiti (například tak že často poškozují cizí majetek) jejich hlavní výmluva je: "Graffiti je umění! Chce to cit, talent, není to jen jednoduše záměrné ničení majetku!" A já s tímto opravdu souhlasím. Pokud ovšem neříkají sprejeři graffiti i tomuto:
Tomuto říkám ničení cizího majetku. Sprajer přiběhne, rychle ve tmě načmárá podpis aby ho nechytli "fízlové" a zdrhá zase pryč. Protože tohle (tedy alespoň podle mého názoru a toho co vidím) dělá většina z nich. Jasně dneska už je opravdu dobré graffiti umění a už jsou na to ustanovené zdi, dokonce i výstavy. Jenže většině sprajerům jde hlavně o to aby bylo vidět že zrovna oni jsou ti rebelové kteří se podepsali na zeď cizího domu. Jsou to ti na které majitelé domu nadávají a musí znovu dům natřít. Jaké dobrodružství, že?
Někteří z nich třeba ani fakt pěkné graffiti kreslit neumí. Přiznávám, zkoušela jsem to a pokud to dlouho netrénujete, opravdu to vůbec není jednoduché a tak proto kde kdo nemá vlohy. Mě se graffiti taky líbí. Jenže jenom to neodfláknuté, povolené a na zdech pro sprajery.

P.S: Opět a zase: je to můj názor.... :)
V-i-k-t-o-r-k-a.

"Ta" šprtka

6. února 2015 v 16:06 | v-i-k-t-o-r-k-a |  Téma týdne
Předsudky vztahující se k tomu jak dlouho se kdo učí a kdo ne, mě vždycky štvali....

Ano, i já patřím k těm "šprtům" jak jim s oblibou říkají ti, co jim učení "nejde", nebo jsou prostě líní se učit. Mám dobrý známky. Učím se, přiznávám. To není žádná ostuda (i když semi zdá že to dnes jako ostudu pár lidí bete, jako třeba ti, co se mi posmívali), ale myslela jsem že "šprtat se něco" (pokud musím použít ten hnusnej název) je učit se něco nazpamět. Opět, přiznávám, něco se musím naučit nazpamět, něco se jinak prostě naučit nedá. A první tupé argumenty spolužáků? "Máš se to učit v souvislostech!" Jasný, jenže jak se mám asi naučit v souvislostech výjmenovat "třeba" souřadící spojky? Takže většina považuje za lepší nápad napsat si tahák a nebo se ještě lépe ani nesnaží si ho napsat a prostě si strčí do lavice sešit. No a projde jim to? Samozřejmě. Učitélé si toho nevšimnou, i když se mi zdá že si toho někdy ani všimnout nechcou. Víte jak se pak cítím když jsem se na to učila zatímco ostatním stačilo jedno líné gesto ruky která dává pod lavici tahák? (Jejda trochu jsem se rozjela,... :D) Hodně mizerně, řeknu vám, fakt hodně mizerně. Někdo by třeba řekl: "Tak proč ses to šprtala? Proč sis taky nenapsala tahák?" já si to překládám asi takto: "Proč jsi nešla se stádem jako blbeček a neopisovala jsi?". Jednou, nebo dvakrát jsem si v nouzových případech tahák taky napsala,ale tyhle lidi si je píšou každej test! Krom toho já si na ruku třeba napíšu dvě, tři slova, zatímco oni nemají problém s celým sešitem, kde to mají hezky naservírovaný před nosem, spousta textu a popořadě, jak jednoduché co? A pak se ještě ti lidi cítí jako velcí borci co jim prošel tahák. To fakt miluju.

Dokonce jsem se setkala s případem, kdy mi kámoška která není jedničkářka řekla "Náhodou, "šprtka" není urážka! Já bych byla ráda kdyby mi říkala šprtko. Svědčí to o tom že jsi chytrá!" Jenžeto jde poznat že to vyšlo z úst holky které do šprtek nikdo nenadával. Ale to je jedno. Taky si někdy říkám proč se mi děcka posmívají a.....nakonec si myslím že je to proto že mi lepší známky prostě závidí. Já vím že to už je dost ohraný, ale něco na tom fakt je. Můj život není o učení, jen mi na známkách prostě záleží. Nechci aby to vyznělo že já jsem dokonalá, mockrát mi to ujede na horší známky. A i mimo učení dělám spoustu chyb. Takže tohle byl můj názor na ty co se posmívají, ať se někdy zkusí napřed zamyslet než někoho nazývají "šprtem". K tomuhle tématu by se toho dalo napsat spousta, ale myslím že dneska už to fakt stačí :). Mějte se!

A ještě jednou a naposled( :D) tohle je můj názor, váš to být nemusí, nechci se s nikým hádat, ale za názor v komentech budu ráda (y)

V-i-k-t-o-r-k-a.

Co bude pak?

5. února 2015 v 15:20 | v-i-k-t-o-r-k-a |  Rozumuju,..


Snad každý z nás o tom někdy přemýšlel. Je to dost morbidní téma, ale nemohla jsem si ho nechat pro sebe...

Co bude až umřeme? Zkusímtu vypsat pár způsobů o kterých si lidi myslí že budepak.Já sama vůbec netuším....nechám se "překvapit"....

Nebíčkáři
Pořád ještě někteří z nás věří že po smrti bude nebe, tak jak si ho lidi "vymysleli". I tenhle druh lidí se dá rozdělit. Opravdu jen málo z nás dnes věří na kýčovité andělíčky s harfou a pod nohama obláčky, potkáme se ze všemi co nám umřeli. Nebíčkáři jsou ale hlavně tací, kteří si myslí že po smrti nám bůh zařídí klid a mír a odpočinek. Na prostředí se třeba tolik nedbá. Jen málokdy se "Nebíčkáři" označují (spíše řečeno "já je teď tak označuju, totiž... víte jak to myslím...) nekřesťanští lidé.

Sám na světě
Představte si že by jste byli sami na celém světě. Všechny ulice vymetené, mohli by jste si dělat co by jste chtěli....Po chvíli by to ale začalo být trochu děsivé, nemyslíte?

Tma, ticho a klid
Další skupina lidí tvrdí že po smrti lidi uvidí jen tmu a ticho. Nic nebudou potřebovat, jen budou odpočívvat v té tmě. Nadosmrti jim bude stejně dobře.

Reinkarnace
Lidé ( navazuje na náboženství) také věří na reinkarnaci, tedy znovuzrození v jiném těle (i zvířete). Co takhle naučit se létat, nebo zjistit že mochomůrka čerená je docela mňamka :D ?

Znovusetkání
Další z těch teorií je ta, že po smti se "někde" (třeba v nebi) setkáme. Ti co zemřeli tam budou spolu pokojně hospodařit. A co místa? Toho je nekonečně!Funguje to tak i s domácími mazlíčky? Co kdyby váš králík Mrkvička z dětství po smrti k vám hezky přihopkal? Počkejte a uvidíte.... -_-

Velké nic
Hodně lidí se taky domnívá že po smrti nebude nic. Že nebudeme přemýšlet, budeme pryč, navždy a po smrti je konec. Sice je to těžko představitelné ale po smrti už si nic nebudeme pamatovat a příjde mi to neuvěřitelné jak to tady píšu, prostě....
.....bude konec (nerada bych navodila nepříjemnou atmosféru a proto.... vám radím o to víc: Užívejte života a nezapomeňte se taky někdy od trhnout od complu! :))

A v co věříte vy?

V-i-k-t-o-r-k-a.