48 kapitola příběhu máma mi to slíbila, slíbila, slíbila,...-poslední kapitola

23. prosince 2014 v 12:29 | v-i-k-t-o-r-k-a |  Vymýšlím si,..
Pevně se držím u zavřených dveří a na další zastávce si najdu pohodlné místo v kupé. Zbylo mi jen 10 dolarů! Za tak málo peněz už nikdy nemůžu jet vlakem nazpátek. Ale pak si to uvědomím. Nazpátek kam? Tam odkud odjíždím už není můj domov, nemám se kam vracet. Jediné kam potřebuju a chci jet, tam kde je můj domov, je Sunvillage. Jestli tam máma nebude, tak….určitě tam bude ale kdyby nebyla…..neměla bych se kam vrátit, asi bych zůstala v Sunvillage u nějaké máminy kamarádky, ale ty peníze už nepotřebuju. Cesta zpátky nevede. Když dorazím do Sunvillage a dveře se z hučením otevřely dveře i přes očekávání mi krása tohoto města vyrazila dech. Je čím dál krásnější. Vzdychnu slastí a vyjdu ven ze dveří. S mámou jsme bydleli na Orange street č.15. Nemusím se vůbec nikoho ptát kudy, protože si cestu ještě moc dobře pamatuju. Za chvilku už jsem na místě a vrhám se ke zvonkům. Moje máma se jmenuje svobodná Greenová a táta se jmenoval Daniels. Hledám na zvoncích tyhle jména ale žádné nemůžu najít. Hodně jmen je tady přelepených. Zatajím dech a za zvoním na zvonek Simpsonová - mámina stará přítelkyně. "Ano prosím?" uslyším její nosový hlas. "To- to jsem já, Vanessa Danielsová," koktám "dcera rozvedené Clary Greenové, vy se znáte že?" "NE!" štěkne Simpsonová do telefonů a položí ho. Koukám jako vyjevená. Co se stalo? Zazvoním na Fielda, ale není doma. Začínám být nervózní. Tak brnknu ještě Wildlakeové a ta mě pozve dál i když mě skoro nezná. "Tvoje matka a Georgie Simpsonová se hrozně pohádali. Tvoje matka chtěla jít a vyzvednout si tě v sirotčinci. Jenže v tom jí Georgie chtěla zabránit. Věděla že kdyby ses vrátila veškerou pozornost by věnovala tobě a na svou věrnou přítelkyně se vykašlala. Potřebovala její pomoc už jen proto že byla stará a nemocná, Clara jí nosila léky, opatrovala ji, pomáhala jí s berlemi a tak dále…Clara se naštvala protože si připadala využitá a odstěhovala se, mám číslo na její nové sousedy…tak jestli chceš zavolat…" "Ano!" Madam Wildlakeová vytočila nějaké číslo a podala mi sluchátko. "Ne žádnou Claru Greenovou neznám" "Nemám zájem vám odpovídat." "Tak to nevím, drahoušku, jestli ses nespletla." " To-to-to ne-nevím" "Já teda vím všechno co se v tomhle domě šustne ale žádná Greenová tady nebydllí. Nejspíš je mrtvá miláčku. Hodněkrát se nám tady stalo že při stěhování se stane nehoda. Stěhovat se v Sunvillage je opravdu nebezpečné, i když se zdější krajina se nezdá, je tu hodně banditů, vrahů a lupičů!" takovéhle odpovědi se mi dostaly z telefonu. "Je mrtvá!" zaječím a hystericky se rozpláču. Už nepotřebuju žádné předzevzetí že nesmím brečet, všechno je mi jedno, všechno jsem ztratila. Wildlakeová mě nechá u sebe přespat. Nepřestávám hystericky brečet. Celou noc nezamhouřím oko. Možná proto že už nemůžu spoléhat na tu hloupu a bezvýznamnou frázi: máma mi to slíbila, slíbila, slíbila,….



Tohle byla poslední kapitola příběhu máma mi to slíbila, slíbila, slíbila,.... Pokud máte zájem abych psala druhou část-piště do komentů, už ji mám skoro vymyšlenou, jen nevím jestli sem psát- s pozdravem

V-i-k-t-o-r-k-a.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama