37. kapitola příběhu máma mi to slíbila, slíbila, slíbila....

15. listopadu 2014 v 12:20 | v-i-k-t-o-r-k-a |  Vymýšlím si,..
Patrikova máma (sice neochotně ale přece) mi dala do pořádku nohu a měla jsem to tady vůbec moc ráda. Každý den tu zastávám spoustu domácích prací, ale nevadí mi to. Možná je to proto že už jsem zvyklá a nebo taky proto že večer až se Patrik vrátí s práce mě chválí jak jsem šikovná. Začala jsem ho brát něco jako bráchu, pořád mě brání a chválí mě a říká mi jak mi to sluší a tak dál… Ale nejvíc ze všeho jsem se skamarádila s malou Katty. Každou chvilku kdy nepracuju v domě jsem u ní a vyprávím jí smyšlené příběhy a hladím ji a vozím jí na procházky. Krmím ji, pomáhám jí na záchod, převlékám ji a uspávám ji. Patrikova máma na ni nemá čas, ale já jí to nevyčítám. Nemá to jednoduché, jsou chudá rodina, otec se dal na kočovnictví a Patrik který je ještě dítě musí chodit do práce místo něj. K tomu se teď přidaly problémy s Ellie. Je vážně nemocná a matka za všechny vydělané peníze obchází doktory a kupuje medicíny. Je mi jí líto když celou noc slyším jak hlasitě a sípavě kašle a Patrikova matka ji utěšuje.
Takhle to šlo den za dnem a já zapadla do denní rutiny. Celý den jsem se těšila až si popovídám s Katty. Sice neuměla mluvit ale i tak jsem věděla co chce říct. Jednou v noci se mi zdálo o Patrikovi, nevím co to bylo… "Patriku! PATRIKU!" ječí hysterický hlas. Otevřu oči ale hlas nepřestává. Brečí, kvílí nemůže skoro dýchat. "Patriku…." Slyším jak se někdo hroutí k zemi. Uslyším dusot nohou, vidím Patrika a běžím za ním, tohle není sen! Když se octneme v místnosti kde hlas ječel uvidíme hrozné věci. Matka tu leží rozplácnutá na zemi, "Omdlela," sdělí mi Patrik a pak se podíváme do Elliny postele. Leží tam, má vyvrácené oči a ještě bledší než obvykle. Je mrtvá.
V-i-k-t-o-r-k-a.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama