23. kapitola příběhu máma mi to slíbila, slíbila, slíbila....

12. října 2014 v 20:04 | v-i-k-t-o-r-k-a |  Vymýšlím si,..
V ráji sem, v ráji tam, jak lehkovážně jsem brala tyhle slova! Sedím skrčená v temném mokrém sklepě, kde musím spát na zemi. Na večeři mi daly tvrdou kůrku chleba, kterou jsem jako malá s mámou házela káčatům. Proč já hloupá tuhle práci přijímala. Až sem se line omamná vůně kačeny kterou se teď cpe celá rodina. Tahle vila má snad milion pokojů. Všechny mají nádhernou výzdobu, všude okna a jasné světlo, nejrůznější dekorace, pořádek a na stěnách a stropě umělecké ornamenty. Takhle krásně mají vyzdobený dokonce i obrovský sklep na jídlo. Jediná tmavá a vlhká komora ve které teď jsem, vypadá hrozně. Když jsem přišla byla zatlučená kůly, jako by se chlápek co to tu stavěl trochu moc rozšoupl a jim už se nechtělo zdobit i ten poslední kousek. Krom toho určitě musely tušit že se jim jednou bude hodit. Po celém domě mají šest koupelen, tři ložnice, čtyři dětské koutky, dvě kuchyně, dvě jídelny, přijímací pokoj, sedm pracoven a pět pokojů pro hosty, všechny prázdné samozřejmě."Vanessio!" křičí zezhora ta ježibaba.Nesnáším když někdo komolí moje jméno. Tahle Carolina si ho zkomolila aby znělo vznešněji. "Ano madam?" pokusím se o sladký hlásek, ale zasekne se mi v krku. Tohle nejsem já.
V-i-k-t-o-r-k-a.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama