18. kapitola příěhu máma mi to slíbila, slíbila, slíbila,....

20. září 2014 v 11:32 | v-i-k-t-o-r-k-a |  Vymýšlím si,..
Jenny vytřeští oči. Jde vidět že to nečekala. Ostatně já taky ne.
"To-to musí být nějaký omyl" koktá jenny ale jde vidět že už ji napadlo, že to je možné. Marvin jí neodpoví. Po chvíli ho Jenny obejme už ne tak křečovitě, jako před chvílí on ji. Prohlížím si ty dva. Jsem pořád v šoku, ale všimnu si že mají oba zelené oči a podobný nos. Zatím co na Marvinovi vypadá jako na ježibabě, nos na Jennyiném obličeji je prostě něco co by tam bez něho chybělo. Jenny má všechny rysy drobné, takže kdyby měla malý i nos vypadala by jako malá holka. Vím že Marvin je Jennyina poslední naděje, ale přesto nechápu jak jej může milovat. Vždyť zabil tolik lidí, i její babičku! Odtáhne se od něj. Ale jak...jak jsi mohl?" rozbrečí se Jenny při pohledu na babičku. "Jennifer. Já vím že mi asi nebudeš věřit ale já ji nezabil. Jeden blázen ji přejel autem. Šel jsem kousek za ní a našel jsem ji tam. Bylo to hrozné, vzal jsem si ji domů. Věřil jsemž e je tu pořád se mnou a tak jsem si ji nechal doma a čekal na den až oživne. Zbláznil jsem se z toho. Sociálka po mě chtěla abych ji pohřbil ale já jsem nesnesl představu že by se probudila někde v tmavé rakvi zahrabaná v hlíně. A tak jsem inspekci řekl že už jsem ji zahrabal ale že si výslovně nepřeji aby moji ženu vyhrabávaly a kontrolovaly to. Tenkrát jsem jí nacpal do té skříňky, oni ji nenašli a od té doby mi dali pokoj. Pak jsem neměl peníze a psychicky jsem byl na dně pořád mi někdo nebo něco připomínalo že jsem vdovec. A pak jsem začal dělat takový věci. Dělal jsem je proto že jsem neměl toho kdo by mě měl rád. Kdo by mi řekl že to bude dobrý." "Pěkná historka" prsknu otráveně. "Vanesso! Mluví pravdu!" otočí se na mě nakvašeně Jenny, ale na tvářích se jí třpytí slzy. "Jenny, ty to nechápeš. Možná že mluví pravdu ale i tak! Jen kvůli tomu že nechtěl svou manželku pohřbít teď umřelo tolik nevinných lidí. Můj táta." ve vzpomínce na něj se mi do očí derou slzy ale vzpomenu si co jsem si slíbila. "Ta holka má asi pravdu. Měla bys mě tu nechat." dělá chudáčka Marvin. " To ani omylem! Udělal jsi spousta špatností, ale já tě od nich očistím! Tohle se už nestane." zasáhne Jenny. "Jo? A co můj táta? Toho mi taky vrátíš?" načež za sebou prásknu dveřmi a utíkám co nejdál to jen jde. Jenny mě zradila.

18. kapitola -máma mi to slíbila, slíbila, slíbila.....
V-i-k-t-o-r-k-a.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama